S Májou a Vilíkem v lese

V 7:00 hodin jsme se všichni sešli v na návsi v Pošné, kde jsme se přivítali s p. Převorem. Kousek za vsí na nás už čekali dva koníci s vozíkem, aby nás popovezli k lesu. Vyložili nás na louce u rybníka, kde jsme měli za úkol pojmenovat stromy, které známe a dozvěděli se i názvy jiných stromů. Dále nás p. Převor seznámil s různými druhy ryb, které v rybníce žijí. Popošli jsme k lesu, kde jsme objevili včelí úl. Dozvěděli jsme se o matce královně, o činnosti včel a o jejich životu. Pak jsme si dali svačinku, trochu odpočinuli a popošli k posedu. Trošku začalo pršet, ale jen malinko a pod stromy jsme to skoro ani necítili. Prohlédli a osahali jsme si kůži z divočáka, z lišky a z kuny. Najednou se z pana Převora stal divočák, začal běhat po lese a my po něm stříleli šiškami. Pak jsme se popošli k místu, kde se těžilo dřevo. Jeden strom tam byl nemocný, napadený kůrovcem, musel se tedy porazit. Prohlédli jsme si pomůcky a pily pána, který stromy poráží. Vše nám vysvětlil, jak se musí chránit a jak porazit strom, aby padl přesně tam, kam potřebuje. Pak jsme popošli dostatečně daleko, kdyby se třeba přeci něco nepovedlo, aby na nás strom nespadl. Z dálky jsme pozorovali, jak strom padá přesně tam, kam měl – ne na nás J. Pak pan Převor vzal nůž a vydloubl z poraženého stromu malého broučka – kůrovce. Mohli jsme si ho prohlédnout zblízka i chodbičky v kůře, které tam vyhloubil. O kousek dál pracovala vyvážečka. Fascinovaně jsme pozorovali sílu stroje, s kterou pracoval. Protikladem vyvážečky byl náš již dobrý známý koník Samson, který nás vezl z Pošné. Nyní pracoval v lese a tahal klády na cestu, aby byly dobře přístupné pro odvoz. A abychom věděli, jakou má sílu, nejdříve jsme si vyzkoušeli poražený strom vytáhnout sami. Když jsme zabrali všichni i s dospělými za uvázané lano, malinko jsme se stromem pohnuli, ale jen kousek. Pak za strom zapřáhli Samsona a za chvíli byl strom u cesty. Cesta vedla podél lesa a tam na nás čekaly další úkoly. Měli jsme najít 5 ukrytých zvířátek, které se tam schovávali. Nebyli úplně živé, ale vycpaniny opravdu vypadali věrohodně. To byla pro nás hračka, máme přeci rychlé nohy a bystré oči! Konec našeho lesního putování jsme zakončili u rybníka u Zahrádky. Zde jsme rozdělali oheň do dřeva, které jsme si nasbírali v lese a přivezli na káře. Opekli si buřtík a chléb, odpočinuli a kdo chtěl, mohl si z rybníka vylovit i okouna! Podařilo se nám jich chytit 6 za malou chvilku, ale potom jsme je zase pustili zpět do rybníka. Děkujeme panu Převorovi a celé jeho rodině. Také všem, kteří nám vše ukázali a o les se starají! Moc se nám to líbilo!

No a jak jsme si celé dopoledne užili uvidíte ve videosestřihu zde.

Zobrazení: Alba | Podle data