S liškou Šiškou jdem, těšíme se ven

Zná někdo z vás lišku Šišku? Že ne? Možná se zkuste zeptat dětí. Ty by ji totiž mohly znát ze stejnojmenné knížky, v níž si holčička Adélka jednoho dne zapomene ve školce svou oblíbenou plyšovou lišku. Jak to liška Šiška zvládne?

Stejnou otázku si asi klade každý rodič, který vede své dítě poprvé do školky. I z toho důvodu se nám postava lišky Šišky zdála jako ideální kamarád pro děti. A druhý důvod? Rádi bychom s dětmi pravidelně jezdily objevovat les a přírodu kolem nás a lepšího průvodce, než je taková liška, bychom hledali jen těžko.

A tak máme ve školce lišku Šišku a motto letošního roku: S liškou Šiškou jdem, těšíme se ven.

Jenže liška Šiška má jeden malý problém. Les sice zná jako své tlapky, ale o školce neví skoro nic. Neví, proč se ráno zdravíme, k čemu jsou dobrá pravidla, proč si půjčujeme hračky a proč je po sobě zase uklízíme.

Naštěstí má ve školce spoustu kamarádů. Některé děti jsou ve školce nové stejně jako ona, jiné už dobře vědí, jak to u nás chodí. A právě v tom je kouzlo věkově smíšené třídy. Starší poradí, ukážou a pomohou. Mladší pozorují, zkoušejí a postupně získávají jistotu. A liška Šiška se učí s nimi.

Někdy se jí daří lépe, jindy něco pěkně poplete. A někdy samy děti zjistí, že i ony potřebují některé pravidlo ještě trochu potrénovat. Vždyť právě při zkoušení, omylech a malých chybách se často naučíme nejvíc. I díky nim postupně přicházíme na to, jak věci dělat lépe.

Stačí ale otevřít dveře školky, vyrazit ven a role se obrátí. Teď je doma liška Šiška. Najednou je to ona, kdo nám ukazuje, kolik věcí se dá venku objevit. Kolik toho můžeme zažít nebo se naučit v lese, na louce, na zahradě nebo na poli, a to stejně tak dobře nebo možná ještě lépe než ve třídě ve školce.

Sbírat houby, házet šišky, počítat a třídit žaludy nebo kaštany, hledat stopy nebo pozorovat, co se od minule změnilo. Sáhnout si do hlíny a do jehličí, hledat poklady, zkoumat, stavět, zkoušet a přemýšlet.

A hlavně si hrát! Protože klacík nemusí být jen klacík. Může se proměnit v most, vařečku nebo základ domečku. Pařez může být kuchyní nebo ateliérem, šišky zbožím v obchodě nebo střelou na cíl a hromada listí tím nejlepším úkrytem.

Liška Šiška nás ale učí ještě něco. Nespěchat, dívat se kolem sebe, všímat si a žasnout.  Objevovat, co nám příroda nabízí, sledovat, jak se mění, učit se v ní správně chovat a přemýšlet, jak o ni můžeme pečovat. Protože svět kolem nás je dar. A o dary, které jsme dostali, stojí za to se starat.

První měsíc máme za sebou. Liška Šiška už pomalu zjišťuje, jak to chodí ve školce, a my zase díky ní objevujeme, kolik toho můžeme zažít a naučit se venku.

A tak se letos u nás v Jonáši pokusíme, aby školka neprobíhala jen za zavřenými dveřmi.

Stačí se tedy dobře obléknout, vzít kamaráda za ruku – a vyrazit ven.